Mýty o virtuálních sídlech

Pokud jste virtuální kancelář nikdy nevyzkoušeli, je přirozené, že můžete mít z počátku určité obavy. Nenechte se ale vyvést z míry polopravdami a mýty o tom, jak funguje či nefunguje virtuální kancelář. Představujeme vám nejčastější mýty, kterým rozhodně nevěřte.

Živnostník si virtuální sídlo založit nemůže

Oproti právnické osobě nemusí mít fyzická podnikající osoba zřízené sídlo podnikání. Pokud žádné totiž nemá, do živnostenského rejstříku se uvádí adresa trvalého bydliště. Pokud se ale živnostník rozhodne pro virtuální sídlo firmy, je úplně dostačující, když doloží doklad o stanovení sídla na Živnostenský úřad.

Virtuální kancelář je jen pro podvodníky, kteří se snaží ukrýt své podnikání

Neříkáme, že se to nemohlo stát, ale zkušenosti ukazují, že virtuální sídla jsou zpravidla doménou drobných podnikatelů, kteří se snaží ušetřit náklady na provoz svého byznysu. Navíc, finanční úřad má právo delegovat jakýkoli místní finanční úřad, pokud se domnívá, že podnikatel účelově změnil místo svého podnikání. Takže virtuální sídlo firmy podvodníky zázračně neochrání.

Označení firmy na budově není nutné

I toto je mýtus. Je to nutné. Je to zákonná povinnost. Živnostenský zákon § 31, odstavec 2 totiž říká jasně: „Podnikatel je povinen viditelně označit obchodní firmou, popřípadě názvem nebo jménem a příjmením a identifikačním číslem, objekt, v němž má místo podnikání.“ Jestli to bude na sloupku, dveřích nebo fasádě už je na vás, ale štítek zkrátka musíte mít.

Virtuální sídlo firmy znamená častější kontroly z úřadů

Ze statistik vyplývá, že nejčastějším důvodem pro zvýšené kontroly je nekomunikace ze strany firem nebo firma bez historie a příjmů, která se často registruje k DPH. Takže, nejde o vaše sídlo, ale o váš způsob komunikace s úřady.